bara
Určitě je znáte. On, superpěkný úspěšný princ, pod jehož pátravým pohledem změkne každý ženský mozek i kolena do stadia intelektuálně plaché bramborové kaše. Ona, uremcaná umolousanost, jejíž sociální projevy svou líbezností nápadně připomínají pořádně našňupnutého rosomáka. Přesto je princem postavena na piedestal coby bohyně všehomíra. Její kvokavé poznámky stran pikantního vývoje aktuální telenovely jsou jím kvitovány s potleskem téměř bouřlivým a bryskné plnění jejích přání jsou ctí a privilegiem princova pozemského života. Proč muž, na první pohled duševně příčetný, tráví život s osobou, která je zralá leda pro ústavní léčbu a jejíž vlohy pro partnerské i občanské soužití se limitně blíží nule?
Všechny ženské kavárenské spolky si lámou hlavu nad tím, po čem muži touží, tj. jak se v rámci lovu na samce líčit, česat, vonět, depilovat, oblékat, mluvit a vařit nejlepší svíčkovou. S přihlédnutím k výsledkům mého více než dvacetiletého interaktivního pozorování by měly řešit jen jednu věc – jak na to všechno sofistikovaně kašlat. Redaktoři magazínů s prsovnadnými krasavami doširoka rozkročenými na každé sudé stránce sice tvrdí, že normální muž touží po červeném Ferrari, černém Porsche a dívce ze strany 44 stižené orální fixací spojenou s akutní formou exhibicionismu, ale já tvrdím, že můžete klidně mít postavu plně soudečkovitou, tvář trudovitou a vaše kulinářské schopnosti se mohou vyznačovat jen tím, že v nepravidelných intervalech tepelně degradujete nakoupené suroviny – tedy pokud žijete v souladu s teorií děsné zmije.
Děsná zmije je žena, jež cíleně útočí na pradávnou podstatu muže coby lovce. Jako si buddhisté cení více cesty než cílové destinace, tak si lovci cení více lovu samotného než kvality ulovené kořisti. Uhýbající nepředvídatelná děsná zmije, která lovce sem tam vezme po hlavě kusem šutru (nebo litinovou pánví naplocho), přesně odpovídá pravěkým představám o dlouhém, nebezpečném a rafinovaném loveckém zážitku, po jehož zakončení si mohou připadat nejchytřejší a nejvýkonnější ze všech. Kořist, která lovce v polovině dostihu pohladí po čele, řkouc, že chápe těžkost jeho mužského údělu v dnešním feminizovaném světě a má ho strašně ráda, ztratí všechen respekt a do lovcovy chatrče nebude odvlečena. Bez ztrát končetin a životů cennějších kusů jídelního servisu nemá lov pro muže žádnou šťávu, což je základní fakt, který je potřeba zahrnout do vylepšené randící strategie.
Věřte tedy, že na barvě ani tvaru vašich kopýtek pranic nezáleží, dokážete-li lovci nakecat, že jste ta nejvzácnější kýta široko daleko. Svádění je jen otázka dokonalého PR. Dělejte fóry jak vídeňská subreta. Držkujte, požadujte, úkolujte, nadávejte, telefony berte v půldenních intervalech a náhodném pořadí. Muži touží být potřebováni. Proto jim bez předchozího nákupu diamantových náušnic odpírejte péct oblíbený piškot a bez předchozího sestavení a odvirování vašeho počítače odmítejte vyrážet na jeho oblíbené túry. Tyto aktivity prokládejte cca desetiminutovými intervaly milosti a radostného skotačení, jež dokáží příjemně odlehčit napětí mezi jednotlivými koly probíhající lovecké sezóny. Muži touží být milováni a to včetně všech svých úchylek, mezi které holdování pravěkým signálům určitě patří. Proto mu sem tam nezapomeňte hodit něco na hlavu. S babiččinou vázou naraženou hluboko přes oči vám totiž na další loveckou výpravu jen tak nezdrhne.
12.3. 2012 pro časopis Cosmopolitan
