Co-housing s bestiářem

Jakož ostatní živí tvorové v naší demokratické společnosti, má i moje tchýně nárok na dovolenou na zotavenou. Coby šťastná majitelka rozsáhlého zvěřince však musí svoje výživové povinnosti delegovat na někoho, kdo bude schopen po dobu její nepřítomnosti se všemi zájmovými živočichy spolubydlet a zvládnout přitom agendu rozsahem podobnou hybridu ředitele pražské ZOO a krotitele šelem národního cirkusu Berousek. S vidinou odměny v podobě voňavé krabičky s nápisem Chanel a vybavená nemístným optimismem vyplývajícím z utrpeného vzdělání přírodovědného směru jsem společně s pětistránkovým návodem k obsluze nastoupila na týdenní co-housing s bestiářem.

Jakož ostatní živí tvorové v naší demokratické společnosti, mají i zvířata mojí tchýně nárok na čtyřiadvacetihodinovou společnost, mazlení, lékařskou péči, inteligentní rozhovor a chutnou stravu. Už ranní krmení domestikované dravé zvěře připomíná rozsahem činností operaci Pouštní bouře. Kočce náleží malý kousek konzervy I/D, v níž je vmícháno na špičku nože Syntostigminu, to vše položeno na oblíbený stůl a kocourovi důrazně ukázáno, protože Načičiči si za šest let svého života nedokáže zapamatovat, kam že je mu snídaně servírována. Až to sežere, může dostat dezert v podobě granulek a napít z puštěného vodovodního kohoutku. Protože by se ten blbec mohl ve dřezu utopit, mám dozor coby plavčík (absenci licence jsem z daňových důvodů zatajila). Psí snídaně sestává ze 400 g konzervy, k základní porci musí být nejvytrávenějšímu chlupatému tračníku dále servírováno 2 ks pivovarských kvasnic na podpoření chuti k jídlu, 5 ml kloubní výživy, polovina Actimelu a celý taveňák, do něhož se musí vpichem vpravit čtvrtina rozdrobeného Pancreolanu. To vše musí být vyklopeno na malý talířek pod křeslem, ovšem kromě taveňáku, jež musí být po krátké modlitbě vpraven ručně do ozubené vrčící mordy. Pes dlouhodobě ze svého nežere, zato se účinně sápe po zbytcích snídaně kocourovy. Je tedy třeba elegantně zvládnout boj, kdy se zvířata trpící nechutenstvím pokoušejí sežrat snídani rivalovu, případně rivala samotného a poškodit si tak neobvyklou stravou svůj přežíráním přecitlivělý žlučník. Pokud by k této standardní situaci došlo, je pro nutný výjezd na veterinu u domu přistaveno auto (injekce á 1500 Kč, tel. MVDr. Míka 224 319 964, MVDr. Růžička 233931581). Za dobře zdolanou snídani je nutné zvířenu odměnit pamlskem (na poličce nad jídelním stolem úplně vlevo). Žáby je nutno nakrmit nítěnkami, z nichž třetina se vloží do krmítka a zbytek ze lžičky rovnou do huby. Nítěnky ke krmení jsou velice citlivé a tudíž je nutné je každý den propláchnout studenou vodou (pozor, teče nám dlouho teplá) a to dvakrát za sebou. Zásobu čerstvých svíjejících se červů lze zakoupit každé úterý a čtvrtek odpoledne v Dejvicích (tel. 233338610, buď tam včas, aby nedošly). Opakuj 3x denně.

Žab se štítím, nítěnek taktéž. Dávám si rohlík se sýrem a zhluboka dýchám. Možná bych si do něj měla vpravit čtvrtku nějakého antidepresiva, ale na poličce vlevo už nic nezbylo. Přítomnost zvířat v domě prý působí jako prevence kardiovaskulárních chorob. K této tezi určitě dospěl vědec, jež choval zvěř v klecích pro laboratorní účely. Mě svěřená demoliční četa vrtí ocasy, mňouká a kváká, dožadujíc se odpolední procházky. Jednou nohou na ni mám našlápnuto – bohužel tou druhou vězím ve vyzvracených kočičích chlupech a tiše pracuji k rozsáhlému infarktu myokardu. Pes mi přinesl zpola sežraný míček coby relaxační pomůcku proti chuti nakopnout někoho jiného. Je čas zalít květiny. Vzhledem k časovému presu přeskakuji půldruhé strany instrukcí a beru to zahradní hadicí po celé ploše. Jeden z chlupatých sirotků zatím tři květiny zhmoždil, dvě ztupil a jednu zesměšnil. Většinu ostatních normálně sežral. Měla jsem těžký den a těžkou noc. Žáby řvaly při nějakém sexuálním rituálu tak, že jsem jim musela opakovaně hrozit vylitím do záchodu. Pes si vzpomněl na po předcích zděděné biorytmy a od jedné do tří mi skákal do postele, simulujíc lov gumového pískacího hrocha. Nad ránem jsem se probudila s tíhou noční můry na prsou. Z pěti centimetrů mi do očí čučela kocouří hlava a funěla mi do nosních dírek drobky psích granulí. Je čas nalít si panáka.

Po třetí skleničce (na poličce vpravo úplně nahoře) jsem dospěla k přesvědčení, že Darwinovu teorii přežití nejsilnější jedinců je nutné aplikovat v praxi. Večeři jako jediné jídlo dne servíruji metodou shlukové analýzy. Do jedné mísy sesypu granule, konzervy, léčiva, kvasnice i žáby a zpovzdálí sleduji pradávný instinktivní boj, jaký lze dnes spatřit jen v odlehlých zákoutích africké savany nebo každé úterý na kanálu National Geographic. Přeživší wobludy beru na řemen a jdeme do lesa. Rozkaz zní jasně – buď si k snídani uloví medvěda, nebo je nakrájím do guláše.

Dnes ráno volala tchýně a telefonicky mě uprosila, abych svěřenou zvířenu odvezla na veterinu aspoň preventivně. Celý týden bez zdravotních problémů může značit jen problémy latentní a tedy o to větší. Trochu ji podezírám, že si nás byli tajně proklepnout lidi ze sociálky. Ošetřující lékař byl nadšen z hubenosti a kondice mě svěřených dravců a jejich naturelu blížícímu se původním nedomestikovaným předkům. Dostala jsem pochvalu před nastoupenou jednotkou a povolení si v čekárně vyvěsit cedulku, že k rasové převýchově nyní přijímám jakýkoliv typ zvířete. Prázdninových brigád je málo a koneckonců – co by moderní dívka neudělala pro voňavou krabičku s nápisem Chanel?

4.7. 2011 pro blog na Idnes.cz