Já, zavilá bojovnice proti pitomostem všedního dne, lenošivá ozdoba kavárenských stolků, nechala jsem se ukecat k účasti na projektu 1 000. Úkol zněl jasně – v rámci masochistické alternace rodinné dovolené přemístit na kole a jen pohonem vlastních nohou tělo zmítané kyslíkovým dluhem od Baltu k Jadranu. Projet Evropou od severu k jihu, smočit palce v obou mořích a cestou sledovat …
Vánoce na sádle a další trable (a nikdy jinak)
Zkroj krajíc zvíci zarážky pod vlak, mlsně jej vlož do rozžhaveného sádla, opeč a osol sobě. Pak pohlédni na svůj břich, topinku daruj bližnímu svému a napiš o tom svůj první blog. Ten prodej do časopisu Cosmopolitan a nadále živ buď jen slovem psaným. Břich a úsměv nad ním si však ponechej.